Platnost od 1. 7. 2017

Krizové řízení

1. Uveďte právní předpisy a další dokumenty nelegislativního charakteru (strategie, koncepce, směrnice, metodiky) v oblasti bezpečnosti, krizového řízení a zajišťování obrany ČR.
   
    
2. Uveďte základní členění a příklady možných typů hrozeb s nepřijatelnou úrovní rizika na území ČR a gestora za jejich řešení. Jakým dokumentem byly tyto hrozby schváleny? Jak se nazývá a člení dokument k řešení těchto typů hrozeb, kdo a podle čeho jej zpracovává?
   
    
3. Definujte základní pojmy v oblasti krizového řízení. Kde jsou uvedeny? Uveďte možné členění krizových situací z hlediska jejich charakteru.
   
    
4. Vyjmenujte orgány krizového řízení na všech úrovních řízení (obecně) a uveďte působnosti vlády při přípravě na řešení a při řešení krizových situací.
   
    
5. Vyjmenujte všechny orgány krizového řízení na úrovni kraje a uveďte úkoly a působnosti hejtmana kraje a krajského úřadu při přípravě na řešení a při řešení krizových situací.
   
    
6. Vyjmenujte všechny orgány krizového řízení na úrovni ORP a uveďte úkoly a působnosti starosty ORP a obecního úřadu ORP při přípravě na řešení a při řešení krizových situací.
   
    
7. Vyjmenujte všechny orgány krizového řízení na úrovni obcí a uveďte úkoly a působnosti starosty obce a obecního úřadu při přípravě na řešení a při řešení krizových situací.
   
    
8. Charakterizujte jednotlivé krizové stavy a uveďte, ve kterých právních předpisech jsou zakotveny.
   
    
9. Uveďte, za jakých podmínek a jakým způsobem je vyhlašován krizový stav „STAV NEBEZPEČÍ“.
   
    
10. Uveďte obsah rozhodnutí hejtmana kraje o vyhlášení krizového stavu „STAV NEBEZPEČÍ“. Uveďte, jakými způsoby může být tento krizový stav ukončen.
    
     
11. Uveďte, jaká opatření je za krizového stavu „STAV NEBEZPEČÍ“ oprávněn nařídit hejtman (krizová opatření v působnosti hejtmana kraje).
    
     
12. Uveďte podrobnosti k vyhlášení a ukončení krizových stavů „NOUZOVÝ STAV“ a „STAV OHROŽENÍ STÁTU“.
    
     
13. Uveďte, co je vláda oprávněna nařídit v době trvání krizového stavu „NOUZOVÝ STAV“ (krizová opatření v působnosti vlády).
    
     
14. Jaká omezení podle krizového zákona může přijmout vláda při vyhlášení krizových stavů „NOUZOVÝ STAV“ a „STAV OHROŽENÍ STÁTU“?
    
     
15. Jakým způsobem je řešeno finanční zabezpečení přípravy na řešení a řešení krizových situací?
    
     
16. Uveďte působnost a úkoly HZS kraje při přípravě na řešení a při řešení krizových situací.
    
     
17. Jaké jsou povinnosti právnických osob při přípravě na řešení a při řešení krizových situací? Co jsou povinni provozovatelé hromadných informačních prostředků?
    
     
18. Ve kterém případě a za jakým účelem zpracovává právnická osoba plán krizové připravenosti? Na jaké části se člení tento plán?
    
     
19. Jaká jsou práva a povinnosti fyzických osob při přípravě na řešení a při řešení krizových situací? Kdo má výjimku z těchto povinností?
    
     
20. Co je bezpečnostní rada kraje, kdo ji tvoří, co projednává?
    
     
21. Co je bezpečnostní rada obce s rozšířenou působností, kdo ji tvoří, co projednává?
    
     
22. Jaké je postavení a složení Ústředního krizového štábu, jaké úkoly plní, jaké pracovní skupiny vytváří?
    
     
23. Popište krizový štáb kraje, jeho složení a úkoly. Jakým způsobem probíhá jeho činnost? Ve kterých případech může hejtman aktivovat krizový štáb kraje?
    
     
24. Popište krizový štáb ORP, jeho složení a úkoly. Jakým způsobem probíhá jeho činnost? Ve kterých případech může starosta ORP aktivovat krizový štáb ORP?
    
     
25. Uveďte, kdo a u koho je oprávněn provádět kontroly v mezích působnosti krizového zákona a podle jakých právních předpisů se při kontrole postupuje? Jaký je vztah krizového zákona ke správnímu řádu?
    
     
26. Kdo je zpracovatelem krizového plánu kraje a kdo poskytuje při zpracování součinnost? Na jaké části se člení tento krizový plán? Jaký je postup při jeho zpracování?
    
     
27. Kdo je zpracovatelem krizového plánu obce s rozšířenou působností a kdo poskytuje při zpracování součinnost? Na jaké části se člení tento krizový plán? Jaký je postup oři jeho zpracování?
    
     
28. Co jsou zvláštní skutečnosti a kdo je oprávněn se s nimi seznamovat? Uveďte zásady manipulace s písemnostmi ZS (vedení evidence, přeprava a ukládání).
    
     
29. Charakterizujte prvek kritické infrastruktury, subjekt kritické infrastruktury a povinnosti subjektu kritické infrastruktury? K čemu slouží plán krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury a na jaké části se člení?
    
     
30. Jakým způsobem a v jakých odvětvích jsou určovány prvky kritické infrastruktury? Čím jsou stanovena kritéria pro určování prvků kritické infrastruktury?
    
     

Ochrana obyvatelstva

31. Které právní předpisy a dokumenty nelegislativního charakteru (strategie, koncepce, směrnice, metodické pokyny) v oblasti integrovaného záchranného systému, přípravy na mimořádné události a ochrany obyvatelstva znáte? Definujte pojem „ochrana obyvatelstva“ v užším a širším pohledu (právní předpis, koncepce).
    
     
32. Ve kterých dokumentech jsou obsaženy plány konkrétních činností a jaká opatření se v nich plánují? Vyjmenujte některé z těchto plánů a uveďte, co je jejich obsahem.
    
     
33. Jaké úkoly plní orgány kraje (hejtman, krajský úřad) při přípravě na mimořádné události, při prováděná záchranných a likvidačních prací a při ochraně obyvatelstva? Kdo plní úkoly krajského úřadu?
    
     
34. Jaké úkoly plní orgány obce s rozšířenou působností (starosta, obecní úřad) při zajišťování připravenosti správního obvodu ORP na mimořádné události, provádění záchranných a likvidačních prací a ochranu obyvatelstva? Kdo plní úkoly obecního úřadu ORP?
    
     
35. Jaké jsou povinnosti právnických a podnikajících fyzických osob v oblasti přípravy na mimořádné události, provádění záchranných a likvidačních prací a ochrany obyvatelstva, pokud jsou zahrnuty v havarijním plánu kraje nebo vnějším havarijním plánu? Jaké mají povinnosti vůči svým zaměstnancům v případě havárie?
    
     
36. Charakterizujte vyrozumění a varování a uveďte, jakým způsobem je prováděno. Čím je tvořen jednotný systém varování a vyrozumění? Jaké koncové prvky se využívají pro varování obyvatelstva?
    
     
37. Co se rozumí evakuací a odkud kam se provádí? Jak lze členit evakuaci z hlediska způsobu provedení a z hlediska doby trvání? Kdo se na provádění evakuace podílí? Co je evakuační středisko? V čem spočívá zabezpečení evakuace?
    
     
38. Jakým způsobem (s využitím jakých prostředků) je převážně zajišťována individuální a kolektivní ochrana obyvatelstva v případě vzniku mimořádné události s únikem nebezpečných látek? Jakým způsobem jsou uloženy prostředky individuální ochrany v majetku státu a ve kterém případě by byly použity? K čemu slouží stálé úkryty civilní ochrany, kdo vede jejich evidenci a kdo zodpovídá za jejich údržbu?
    
     

Integrovaný záchranný systém a požární ochrana

39. Vysvětlete předmět úpravy zákona č. 239/2000 Sb.  a pojem „integrovaný záchranný systém“. Jak se dělí složky IZS? Co je to plánovaná pomoc na vyžádání?
    
     
40. Popište úrovně koordinace složek IZS při řešení mimořádné události. Jaká oprávnění má velitel zásahu při společném zásahu složek IZS?
    
     
41. Vysvětlete pojmy „mimořádná událost“, „osobní pomoc“ a „věcná pomoc“ z hlediska zákona o IZS. Co jsou to stálé orgány pro koordinaci složek IZS? Jaký dokumentem se řídí operační a informační středisko IZS při povolávání složek IZS na místo zásahu?
    
     
42. Jaké jsou úkoly orgánů obce při zajišťování připravenosti obce na mimořádné události a podílení se na provádění záchranných a likvidačních pracích a ochraně obyvatelstva?
    
     
43. Jaké jsou druhy požárních jednotek? Jaké úkoly plní obec a obecní úřad v oblasti požární ochrany?
    
     
44. Jaké úkoly vyplývají pro kraj ze zákona o požární ochraně? Kdo připravuje podklady pro nařízení kraje v oblasti požární ochrany a provádí jejich kontrolu a jaké má další úkoly v systému požární ochrany?
    
     

Zajišťování obrany státu

45. Jaké povinnosti vyplývají krajským úřadům a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností při zajišťování obrany státu podle zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky?
    
     
46. Vysvětlete pojem a význam přípravy občanů k obraně státu a odpovědnost za její zabezpečení a realizaci. Uveďte základní dokumenty v této oblasti.
    
     
47. Jaké jsou další úkoly Armády ČR v souladu se zákonem č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky? Jaké síly a prostředky vyčleňuje Armáda ČR ve prospěch IZS podle dohody o plánované pomoci na vyžádání (Ústředního poplachového plánu IZS) a podle nařízení vlády č. 465/2008 Sb., k plnění úkolů Policie ČR?
    
     
48. Pojednejte o operační přípravě státního území ČR. Uveďte základní dokumenty v této oblasti.
    
     
49. Popište problematiku zproštění výkonu mimořádné služby podle branného zákona. V jakých případech budete žádat o zproštění výkonu mimořádné služby u vašeho úřadu?
    
     

Ochrana před povodněmi

50. Vyjmenujte povodňové orgány v období mimo povodně a při povodních na všech úrovních řízení a uveďte jejich úkoly podle vodního zákona. Jaký je vztah povodňových orgánů a krizových štábů při vyhlášení krizového stavu?
    
     
51. Jak jsou členěna opatření ochrany před povodněmi ve smyslu vodního zákona? Uveďte příklady těchto opatření, a kdo je provádí. Kdo zajišťuje předpovědní povodňovou službu a hlásnou povodňovou službu?
    
     
52. Co jsou povodňové plány, kdo je zpracovává a jak jsou tyto plány členěny? Co je uvedeno v povodňových plánech ve vztahu ke stupňům povodňové aktivity?
    
     

Hospodářská opatření pro krizové stavy

53. Vysvětlete pojem hospodářská opatření pro krizové stavy, co zahrnuje systém hospodářských opatření pro krizové stavy, pro které krizové stavy a pro koho jsou určena?
    
     
54. Vysvětlete pravidla vyžadování věcných zdrojů za krizové situace, objasněte, které orgány jsou oprávněny tyto zdroje vyžadovat a jak při tom postupují, popište nástroj informační podpory tohoto procesu.
    
     

Krizové řízení v resortu Ministerstva dopravy

55. Vysvětlete postup při realizaci požadavků na věcné zdroje v působnosti Ministerstva dopravy, zejména postup při řešení požadavků na stavbu provizorních mostů při obnově sjízdnosti dopravní infrastruktury (právní předpisy a základní dokumenty, obecná pravidla a zásady, obsah požadavku a zejména povinných příloh, typy mostních konstrukcí v pohotovostních zásobách).
    
     

Krizové řízení v resortu Ministerstva průmyslu a obchodu

56. Jaké jsou základní principy řešení narušení dodávek elektřiny, plynu a tepelné energie velkého rozsahu. Uveďte pravidla řešení stavů nouze v energetických odvětvích, včetně způsobů regulace dodávek energií.
    
     

Krizové řízení v resortu Ministerstva zemědělství

57. Popište systém nouzového zásobování obyvatelstva pitnou vodou při mimořádných událostech a krizových situacích (právní předpisy a další dokumenty, základní pojmy, cíl a způsob NZV, organizační zajištění).
    
     

Krizové řízení v resortu Ministerstva zdravotnictví

58. Které subjekty na území kraje se podílejí na zpracování plánovacích dokumentů pro přípravu na řešení mimořádných událostí a krizových situací ve vztahu k oblasti poskytování zdravotní péče a oblasti ochrany veřejného zdraví? Vyjmenujte plánovací dokumenty, které se vztahují k těmto oblastem.
    
     

Vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek 

59. Jaké je postavení Bezpečnostní rady státu, kdo ji tvoří, jaké má stálé pracovní výbory? Kdo se zúčastňuje jednání BRS?
    
     

Ochrana utajovaných informací

60. Co jsou to utajované informace a jakými stupni utajení se klasifikují? Za jakých podmínek lze umožnit fyzické osobě přístup k utajovaným informacím? Jaké jsou podmínky pro vydání osvědčení fyzické osoby podle zákona č. 412/2005 Sb.?